Kočičí memoáry, díl 3 – Věci


Nevím, jak se vám změnil život od té doby, co chováte chlupaté čtyřnožce. U nás to jsou změny pozvolné, zato nevratné.

Začne to plíživě. Zjistíte kupříkladu, že kočka je neobyčejně zvědavá na vše, čím se právě zabýváte. Ať se hnete kamkoliv, za chvíli se dopočítáte několika kočičích uší, které vyčuhují zpoza stolu, za křeslem nebo pod postelí, střežíce každý váš pohyb. Kéž by se ovšem chlupatci omezili jen na zaujaté přihlížení, to by se ještě dalo unést, ale oni bohužel ve většině případů zhodnotí, že to bez nich nezvládnete, a vydají se vám na pomoc.

Naši kocouři jsou v této věci buď neobyčejně šlechetní, nebo mají určité ne právě lichotivé mínění o naší schopnosti s věcí si poradit – každopádně sledují veškeré naše aktivity s netajeným zájmem, vždy ochotní zasáhnout.

Kočičí představa o zacházení s věcmi je jasná. Věc je třeba popadnout, seprat, ožižlat, pohazovat s ní ve vzduchu, zuřivě do ní hryzat, mlátit s ní hlava nehlava po pokoji, chvíli na ni zdánlivě zapomenout, načež se přiřítit a skočit na ni se všemi drápy zaťatými…zkrátka ji ožebračovat, dokud nepřizná, že je poražená, a nesplihne.

Oblíbené věci jsou ty, které si kočka sama ukradne přímo pod vašima rukama. Jistě vychází z přesvědčení, že když se s tím už dvacet minut zaobíráte (žehlíte, zašíváte, myjete), musí to být něco zcela mimořádného. Kočičák se vám tedy snaživě motá kolem nohou, vrká a vysvětluje, že vy už jste si hráli dost, a teď že je řada zase na něm. Čím nerudněji na něj reagujete, tím je snaživější a neodbytnější. A nakonec, když vy musíte na chvíli odběhnout, chopí se své šance - a vámi opečovávané věci - a vrhne se na její "převýchovu".

V naší domácnosti se proto od jisté doby vyskytují velmi schlíplé igelitové tašky, zcela uondané kapesníky a přísně potrestané ponožky. Disponujeme také řadou výchovně roztřepených kabelů.

Tyto jevy způsobují evoluci v našem vlastním chování k různým věcem. Některé pro kočkouny zvláště atraktivní věci se proto v současné době přenášejí nad hlavou (přičemž pod nohama se vám přitom vyskytuje nezbytné dvé vyvrácených kočičích hlav, pozorně sledujících přesun), jiné se pokoutně transportují, když oba dravci usnou, a s dalšími jsme se rozžehnali se slzou v oku, vědouce, že až je příště v nějakém temném rohu našeho obydlí potkáme, pravděpodobně je už ani nepoznáme.

Na druhé straně se perspektivně staneme velmi pořádnými, neboť zapomínat někde něco jen tak válet se od jisté doby ani trochu nevyplácí. Zvlášť je-li to nadáno tkaničkou, bambulí nebo jiným atraktivním zakončením.

Kocourci zkrátka vnášejí do naší domácnosti nový, huňatý a vrkající řád.